V letošním roce nastoupilo jaro dříve a tak využívám nádherné březnové sobotní počasí a vyrážím na moji cestu po východním Osoblažsku.
Osoblažsko je český výběžek do polského území, kraji se také přezdívá Slezská Haná pro svou krajinářskou podobnost. Rovinatý terén a krásná neporušená krajina s prázdnými silnicemi jsou doslova ideální pro cykloturistiku.
Z Krnova vyrážím přes polské obce Dobieszow a hraniční Pielgrzymowy, kde přejíždím po mostku přes říčku Trója na českou stranu. Za řekou projíždím kolem kapličky a pokračuji doleva k opravovanému gotickému kostelu sv.Jiřího v zaniklé obci Pelhřimovy. Poté se vracím zpátky a po cyklotrase č.6116 pokračuji do Hrozové.
Ještě že je sucho, protože do Hrozové vede trasa po nezpevněné hliněné cestě. Za mokra by byla trasa obtížně sjízdná. V Hrozové projíždím kolem dvou kapliček na křižovatku, kde stojí opravený kostel sv. Michaela Archanděla. Zabočuji doprava a mířím na Rusín, kde se na kopci Klobouk nachází Kaple navštívení Panny Marie. Kaple je zdařilou replikou původní kapličky, která padla za oběť válečným událostem. Vyhlídka je odtud pěkná, ale já už musím dál. Vracím se do Hrozové a po asfaltové prázdné silnic pokračuji na Bohušov.
Ještě před Bohušovem za obcí Ostrá Hora odbočuji doleva na zříceninu hradu Fulštejn, který stojí na nevysokém zalesněném návrší. Dnes už tu po hradu zbylo jen torzo kdysi mohutného a rozsáhlého hradu, ale i tak toto romantické místo stojí za návštěvu. Z Fulštejnu pokračuji přes koleje úzkorozchodné dráhy a řeku Osoblaha do zadní části kempu v Bohušově.
Za restaurací odbočuji doprava na již klidnou silnici, která vede do města Glubczyce. Asi po 1,5 km, odbočuji na pěšinu, a o chvíli se po mostku přes železniční trať dostávám ke Švédskému sloupu, který byl postaven v době odchodu Švédů za hranice Olomouckého biskupství po ukončení třicetileté války. Při úpravě státních hranic s Polskem v roce 1959 se sloup ocitl již na polském území.
Původně jsem měl v plánu vrátit se na silnici a pokračovat do obce Raclawice Slaskie k visutému železničnímu mostu přes řeku Osoblaga (Osoblaha), ale na konec vyhrála moje zvědavost, jestli se dá ke sloupu přijet na kole i z české straně. Na začátku jedu podél hranic po hrbolaté travnaté ploše mezi poli. Poté odbočuji doprava po stejné ploše opět mezi poli. Po chvíli se ale pro nesjízdnost vracím a zkouším to z druhé strany tohoto zarostlého travnatého pásu. Tento pokus byl již úspěšný a já se poté dostávám k cestě blízko Pavlovickému rybníku. Musím říct, že cestu po české straně ke Švédskému sloupu pro kola nedoporučuji. Kdybych nejel v době vegetačního klidu asi bych po vzrostlé hrbolaté trávě nedojel.
O chvíli jsem dneska opět ve Slezských Pavlovicích, odkud se zastávkou u Velkého Pavlovického rybníku pokračuji do Osoblahy. Poté po cyklotrase č.6116 pokračuji po zpevněné, ale již rozbité cestě do Bohušova. Po silnici pokračuji přes Dolní a Horní Povelice do Slezských Rudoltic. Tamní zámek, kterému se říká Slezské Versailles je čtyřkřídlá, jednopatrová, barokní budova se vstupní věží a je také jednou z dominant celého Osoblažska.
Během cesty lze nalézt podél cesty hned několik německy psaných náhrobků, které patří původním německým sudetským obyvatelům, kteří byli po 2. světové válce odsunuti.
Další návštěvu již dneska nemám v plánu a tak pokračuji do Polska, kde přes obce Rowne, Dobieszow a hraniční Pietrowice se vracím zpátky do Krnova.
Největším lákadlem Osoblažska je úzkorozchodná železniční trať Třemešná - Osoblaha, o té ale někdy příště.
Článek o cestě
- po východním Osoblažsku z r. 2008 - www.cyklistikakrnov.com/...
- po západním Osoblažsku z r. 2008 - www.cyklistikakrnov.com/...
Fotogalerie: https://goo.gl/photos/2fYMCvPp4cxBu1oEA
Video:
Trasa: www.strava.com/activities/122957196
Osoblažsko je český výběžek do polského území, kraji se také přezdívá Slezská Haná pro svou krajinářskou podobnost. Rovinatý terén a krásná neporušená krajina s prázdnými silnicemi jsou doslova ideální pro cykloturistiku.
Z Krnova vyrážím přes polské obce Dobieszow a hraniční Pielgrzymowy, kde přejíždím po mostku přes říčku Trója na českou stranu. Za řekou projíždím kolem kapličky a pokračuji doleva k opravovanému gotickému kostelu sv.Jiřího v zaniklé obci Pelhřimovy. Poté se vracím zpátky a po cyklotrase č.6116 pokračuji do Hrozové. Ještě že je sucho, protože do Hrozové vede trasa po nezpevněné hliněné cestě. Za mokra by byla trasa obtížně sjízdná. V Hrozové projíždím kolem dvou kapliček na křižovatku, kde stojí opravený kostel sv. Michaela Archanděla. Zabočuji doprava a mířím na Rusín, kde se na kopci Klobouk nachází Kaple navštívení Panny Marie. Kaple je zdařilou replikou původní kapličky, která padla za oběť válečným událostem. Vyhlídka je odtud pěkná, ale já už musím dál. Vracím se do Hrozové a po asfaltové prázdné silnic pokračuji na Bohušov.
Zajíždím ještě k rybníku pro pár fotek a již mířím po klidné silnici na Osoblahu. Po návštěvě jednoho z
nejcennějších židovských hřbitovů, kde nejstarší náhrobek pochází ze 17. století, pokračuji z Osoblahy dál na sever do Slezských Pavlovic. Nejdříve zajíždím k chátrajícímu zámku z 2. poloviny 16. stol. Dnešní vzhled je dán pozdně barokní přestavbou z 18. století.
nejcennějších židovských hřbitovů, kde nejstarší náhrobek pochází ze 17. století, pokračuji z Osoblahy dál na sever do Slezských Pavlovic. Nejdříve zajíždím k chátrajícímu zámku z 2. poloviny 16. stol. Dnešní vzhled je dán pozdně barokní přestavbou z 18. století.
Od zámku se vracím na křižovatku a pokračuji kolem jednolodní dochované zděné pseudogotické stavby, kostela svatého Ondřeje z 2. poloviny 19. století. Na začátku si pochvaluji novou cestu, která ale na hranicích končí a do polské obce Dytmarow přijíždím bohužel po travnaté cestě. Za Dytmarowem po chvíli pokračuji kousek po hlavní silnici mezi Prudnikem a Glogowkem. V Laskowicích se zastavuji v restaurace Przystan, kde mě zaujme zmenšená kopie námořní pirátské loďi.
Za restaurací odbočuji doprava na již klidnou silnici, která vede do města Glubczyce. Asi po 1,5 km, odbočuji na pěšinu, a o chvíli se po mostku přes železniční trať dostávám ke Švédskému sloupu, který byl postaven v době odchodu Švédů za hranice Olomouckého biskupství po ukončení třicetileté války. Při úpravě státních hranic s Polskem v roce 1959 se sloup ocitl již na polském území.Během cesty lze nalézt podél cesty hned několik německy psaných náhrobků, které patří původním německým sudetským obyvatelům, kteří byli po 2. světové válce odsunuti.
Další návštěvu již dneska nemám v plánu a tak pokračuji do Polska, kde přes obce Rowne, Dobieszow a hraniční Pietrowice se vracím zpátky do Krnova.
Největším lákadlem Osoblažska je úzkorozchodná železniční trať Třemešná - Osoblaha, o té ale někdy příště.
Článek o cestě
- po východním Osoblažsku z r. 2008 - www.cyklistikakrnov.com/...
- po západním Osoblažsku z r. 2008 - www.cyklistikakrnov.com/...
Fotogalerie: https://goo.gl/photos/2fYMCvPp4cxBu1oEA
Video:
Trasa: www.strava.com/activities/122957196
MAPA S VYZNAČENÝM POVRCHEM TRASY
Modrá - asfalt, Hnědá - štěrk, nezpevněný povrch, fialová - zpevněný povrch
MAPA NA CYKLOSERVER.CZ
(Kliknutím na mapu se Vám zobrazí celá on-line mapa)
Photospheare - 360 °snímky
Zámek Slezské Pavlovice
Švédský sloup
Námořní restaurace v Przystan v Laskowice
Kaple navštívení Panny Marie v Rusíně
Kostel sv.Kateřiny ve Slezských Rudolticích
Modrá - asfalt, Hnědá - štěrk, nezpevněný povrch, fialová - zpevněný povrch
MAPA NA CYKLOSERVER.CZ
(Kliknutím na mapu se Vám zobrazí celá on-line mapa)
Photospheare - 360 °snímky
Zámek Slezské Pavlovice
Záběry: zámek Slezské Rudoltice, autor: Petr Mikeska
Švédský sloup
Záběry: Švédský sloup mezi Laskowicemi a Raclawicemi Slaskie u hranic Polsko - ČR, autor: Petr Mikeska
Námořní restaurace v Przystan v Laskowice
Kaple navštívení Panny Marie v Rusíně
Kostel sv.Kateřiny ve Slezských Rudolticích
Komentáře
Okomentovat