🚲 Na kole nejezdím jen po silnici nebo na MTB. Projel jsem se také po dálkových cyklotrasách nebo si udělal pár dálkových cyklovýletů.
.png)
> Z BRATISLAVY KOLEM BALATONU, PŘES MAĎARSKÉ TERMÁLNÍ LÁZNĚ, PODÉL NEZIDERSKÉHO JEZERA DO BŘECLAVI (fialová stopa na mapě)
Naše cesta vedla z Bratislavy většinou po dlouhých maďarských rovinách. Kolem severní strany Balatonu vede železniční trať, podél které vede také často cyklostezka. Na severní straně je přístup k vodě hodně omezený, pokud tedy nevyužijete soukromé pláže. Na severní i jižní straně Balatonu platí že ty nejlepší střediska jsou na východě jezera. Při zpáteční cestě po jižní straně jezera vedla cesta po naprosté rovině a bylo zde i více možností dostat se k vodě. Podél východní strany Neziderského jezera jsme se vrátili zpátky do Česka.
> Z PRAHY, PŘES KUTNOU HORU, PARDUBICE, VYSOKÉ MÝTO, ZÁBŘEH, RÝMAŘOV DO KRNOVA (světle-hnědá stopa na mapě)
První den vedla naše trasa z nádraží Praha-Hostivaře po vedlejších cestách přes Jevany, Zásmuky do Kutné Hory s chrámem Svaté Barbary (Unesco). Druhý den jsme pokračovali přes Týnec n.L., hřebčín v Kladrubech n.L., Lázně Bohdaneč, Pardubice s pěkným Pernštejnským náměstím (Pardubice jsme z větší části projeli po cyklostezkách) do Vysokého Mýta. Třetí den jsme pokračovali přes České Heřmanice, Litomyšl, rodiště Bedřicha Smetany, s pěkným zámkem. Přes Kozlovský kopec jsme poté sjeli do České Třebové a pokračovali do Hněvkova, kde jsme se projeli po cyklostezce, vedoucí po tělese bývalé železnice s železničním skanzenem. Den jsme pak ukončili v Úsově. Čtvrtý, poslední den, už nebyl tak zajímavý. Na vidění už toho moc nebylo..jpg)
U nás jsem se projel po cyklotrasách: Vsetínskou a Rožnovskou Bečvou, Moravská stezka, Greenway Morava, Slezská magistrála. V Německu Labská stezka a v Itálii Via Francigena. Z dálkových cest to byla cesta z Prahy do Krnova a z Bratislavy, kolem Balatonu a podél Neziderského jezera do Břeclavi.
Mapa projetých dálkových cyklotras
.png)
.png)
.png)
.png)
.png)
Moje trasa vedla zvlněnou krajinou přes regiony Toskánsko a Lazio, plnou vinic, olivových hájů, cypřišových alejí a malebnými historickými vesnicemi nebo městy na vrcholech kopců, které jsou typické pro tuto oblast. Začínal jsem v San Gimignano a končil v Římě, resp.Vatikánu. Cestu jsem si prodloužil do městečka Fiumicino na březích Tyrhénského moře.
> CYKLOSTEZKA BEČVA
Cyklotrasa podél Bečvy je většinou vedena po nově vybudovaných úsecích s vyloučením motorové dopravy. Nabízí krásnou přírodu Beskyd, valašské dřevěnice roztroušené po obcích a městečkách regionu nebo soustředěné v rožnovském skanzenu. Zastavit se budete moci v centrech historických měst s množstvím zajímavých památek, jako je Vsetín, Valašské Meziříčí, Hranice, Lipník nad Bečvou nebo Přerov. Přímo na trase nebo v jejím těsném sousedství můžete navštívit muzea, zámky a hrady.
» CYKLOTRASA ROŽNOVSKOU BEČVOU (růžová stopa na mapě)
Zde se mí nejvíce líbil úsek po cyklostezce z Valašského Meziříčí za Rožnov pod Radhoštěm.
» CYKLOTRASA VSETÍNSKOU BEČVOU (zelená stopa na mapě)
Cyklotrasa Vsetínskou Bečvou mi přišla zajímavější než ta podél Rožnovské Bečvy.
Cestopis: www.petruvblog.cz/...
> MORAVSKÁ STEZKA (tmavě-hnědá stopa na mapě)
Cyklotrasa začíná na česko-polských hranic, odkud je, přes město Jeseník, vedena nádhernými partiemi Jeseníků. Od Hanušovic sleduje tok řeky Moravy, prochází lužními lesy Litovelského Pomoraví a přichází do hanácké metropole Olomouce. Dále je vedena přes Hanácké Athény - město Kroměříž a podél Baťova kanálu až do vinařské oblasti jižní Moravy a Lednicko - valtického areálu.
Cyklotrasa začíná na česko-polských hranic, odkud je, přes město Jeseník, vedena nádhernými partiemi Jeseníků. Od Hanušovic sleduje tok řeky Moravy, prochází lužními lesy Litovelského Pomoraví a přichází do hanácké metropole Olomouce. Dále je vedena přes Hanácké Athény - město Kroměříž a podél Baťova kanálu až do vinařské oblasti jižní Moravy a Lednicko - valtického areálu.
Cestopis: www.petruvblog.cz/...
.png)
> GREENWAY MORAVA (žlutá stopa na mapě)
Greenway Krakov–Morava–Vídeň spojuje dvě významné středoevropské metropole Krakov a Vídeň.
Naše cesta vedla ale jen po české straně této stezky, která prochází severní, střední a jižní Moravou.
Greenway Krakov–Morava–Vídeň spojuje dvě významné středoevropské metropole Krakov a Vídeň.
Naše cesta vedla ale jen po české straně této stezky, která prochází severní, střední a jižní Moravou.
Na území severní Moravy trasa prochází podhůřím Beskyd, přes Chráněnou krajinnou oblast Poodří. Příroda Moravské brány a úrodné Hané pak nadchne při projížďkách střední Moravou. Na jižní Moravu přichází stezka přes oblast Drahanské vrchoviny a pokračuje přes Moravský kras - oblastí Sloupsko-Šošůvských jeskyní (známé propasti Macocha spolu s Punkevní jeskyní a krásným okolím), brněnskou aglomerací a regionem proslulým vínem, vinicemi a vinařskou kulturou směrem na Dolní Rakousy.
Cestopis: www.petruvblog.cz/...
.png)
> SLEZSKÁ MAGISTRÁLA (červená stopa na mapě)
Cyklotrasa č.55, Slezská magistrála, vede z Jeseníku přes Krnov, Opavu, k Hlučínskému jezeru.
Provede vás kouzelnou přírodou, poklidnými vesnicemi, rušnějšími městečky, česko-polským pohraničím i kolem pamětihodností se zajímavou historií, které lákají k zastavení.
Cyklotrasa č.55, Slezská magistrála, vede z Jeseníku přes Krnov, Opavu, k Hlučínskému jezeru.
Provede vás kouzelnou přírodou, poklidnými vesnicemi, rušnějšími městečky, česko-polským pohraničím i kolem pamětihodností se zajímavou historií, které lákají k zastavení.
Cestopis: www.petruvblog.cz/...
Web: http://slezskamagistrala.cz.png)
> LABSKÁ CYKLOTRASA - ČESKÁ ČÁST (tmavě-modrá stopa na mapě)
Českou část Labské stezky jsem projel od Hřenska po Lysou n.L. V Česku je značená jako cyklotrasa č.2 a provede vás romantickými městy, kde se prolíná historická a moderní architektura. Cestopis: www.petruvblog.cz/...
Web: www.labskastezka.cz
Web: www.labska-stezka.cz
.png)
> LABSKÁ CYKLOTRASA - NĚMECKÁ ČÁST (Elberadweg, Elbe Cycle Route) (světle-modrá stopa na mapě)
Je už několikátým rokem nejoblíbenější dálková cyklotrasa v Německu, kde se její délka udává cca 850 km. Tato rozmanitá cyklotrasa vedoucí prakticky po rovině, podél druhé největší řeky v Německu (za Rýnem), se stále proměňuje. V každé části potkáte něco jiného, od přímořské severní oblasti u Hamburgu, přes biosférickou rezervaci "říční polabská krajina" až po vypínající se skály Labských pískovcových hor za Drážďany.
Cestopis: www.petruvblog.cz/...
Je už několikátým rokem nejoblíbenější dálková cyklotrasa v Německu, kde se její délka udává cca 850 km. Tato rozmanitá cyklotrasa vedoucí prakticky po rovině, podél druhé největší řeky v Německu (za Rýnem), se stále proměňuje. V každé části potkáte něco jiného, od přímořské severní oblasti u Hamburgu, přes biosférickou rezervaci "říční polabská krajina" až po vypínající se skály Labských pískovcových hor za Drážďany.
Cestopis: www.petruvblog.cz/...
Web: www.labska-stezka.cz
Web: www.elberadweg.de
.png)
> VIA FRANCIGENA (černá stopa na mapě)
Via Francigena není u nás moc známá starobylá poutní cesta. Vede z katedrálního anglického města Canterbury přes Francii, Švýcarsko do Říma. Vedle pěší trasy existuje také cyklistická varianta. Moje trasa vedla zvlněnou krajinou přes regiony Toskánsko a Lazio, plnou vinic, olivových hájů, cypřišových alejí a malebnými historickými vesnicemi nebo městy na vrcholech kopců, které jsou typické pro tuto oblast. Začínal jsem v San Gimignano a končil v Římě, resp.Vatikánu. Cestu jsem si prodloužil do městečka Fiumicino na březích Tyrhénského moře.
Cestopis: www.petruvblog.cz/...
.png)
Naše cesta vedla z Bratislavy většinou po dlouhých maďarských rovinách. Kolem severní strany Balatonu vede železniční trať, podél které vede také často cyklostezka. Na severní straně je přístup k vodě hodně omezený, pokud tedy nevyužijete soukromé pláže. Na severní i jižní straně Balatonu platí že ty nejlepší střediska jsou na východě jezera. Při zpáteční cestě po jižní straně jezera vedla cesta po naprosté rovině a bylo zde i více možností dostat se k vodě. Podél východní strany Neziderského jezera jsme se vrátili zpátky do Česka.
Cestopis: www.petruvblog.cz/...
První den vedla naše trasa z nádraží Praha-Hostivaře po vedlejších cestách přes Jevany, Zásmuky do Kutné Hory s chrámem Svaté Barbary (Unesco). Druhý den jsme pokračovali přes Týnec n.L., hřebčín v Kladrubech n.L., Lázně Bohdaneč, Pardubice s pěkným Pernštejnským náměstím (Pardubice jsme z větší části projeli po cyklostezkách) do Vysokého Mýta. Třetí den jsme pokračovali přes České Heřmanice, Litomyšl, rodiště Bedřicha Smetany, s pěkným zámkem. Přes Kozlovský kopec jsme poté sjeli do České Třebové a pokračovali do Hněvkova, kde jsme se projeli po cyklostezce, vedoucí po tělese bývalé železnice s železničním skanzenem. Den jsme pak ukončili v Úsově. Čtvrtý, poslední den, už nebyl tak zajímavý. Na vidění už toho moc nebylo.
Cestopis: www.petruvblog.cz/...
.jpg)
Váš blog je skvělý zdroj inspirace pro všechny cyklisty! Při čtení vašeho příspěvku jsem si uvědomil, kolik krásných míst je možné na kole objevovat. Chtěl bych vás pozvat do Polska na cyklotrasu z Katovic do Pszczyny. Je to nádherná trasa plná přírody, historických památek a klidných cest. Věřím, že by vás tato trasa nadchla stejně jako ty, které jste popisoval na svém blogu. Těším se, že se jednou setkáme na cestě!
OdpovědětVymazat