Původní plán byl přijet do Glucholaz vlakem, ale nakonec jsme zvolili cestu autem na hraniční přechod Bartultovice/Trzebina. Naše cesta povede Zlatohorskou vrchovinou (polsky Góry Opawskie)
O půl deváté sedáme na kola a po návštěvě zbytku zdejšího zámku v Trzebina už míříme směr západ.
Po polních cestách přijíždíme k lesu nedaleko města Prudnik ve kterém se skrývá Sanktuárium sv. Josefa a františkánský klášter. Nejdříve však přijíždíme k lurdské jeskyně, která byla vystavěná z vulkanického tufu, který byl dovezen z oblasti Rýna.
Od kláštera je to již jen kousek takřka po rovině k první zdejší rozhledně na návrší Kozí hory (317 m.), z které lze spatřit panorama města Prudnik.
Z rozhledny pokračujeme po trochu horší polní cestě na polní kamenito-štěrkovou cestu po které přijíždíme do obce Debowiec odkud již po asfaltu pokračujeme k druhé naší rozhledně v obci Wieszczyna. K té se dá dostat kolem domu zezadu od lesa. Rozhledna ukazuje nádhernou panoramu Zlatohorských hor( pl. Opawskie góry) s nejvyšším vrcholem Biskupskou kupou (890 m.), která je dalším naším cílem.
Cestou si uděláme jen malý odskok ze zdejší rybářské baště s výbornými pstruhy.
V další obci Pokrzywna už odbočujeme ze silnice a za domy začínáme stoupat po nové lesní štěrkové cestě na Biskupskou kupu.
Stoupání to je výživné, hlavně v té prostřední části (pod hřebenem), na 5,8 km nastoupáme 404 m. s průměrným 7,2% sklonem. Na tachometru se mi místy ukazuje sklon až k 18%, ale naštěstí je to jen v jedné části.
Kousek pod Turistickým horskou chatou (Górski Dom Turisty 850 m.) můžeme nakouknou i na českou stranu a kvůli zdejší kůrovcové kalamitě, která také tuto oblast citelně zasáhla je vidět i směr Prudnik.
I když je konec dubna teploty se v těchto dnech pohybují kolem 28 °C a tak se na chatě na chvíli zastavíme a dopřejeme si malé osvěžení (čepované pivo, ovocné pivo - 13 zl. cca 82 Kč a je zde i možnost platit kartou)
Od chaty je to již jen kousek na vrchol, ale díky velkému sklonu a kamenité cestě musíme kousek jít pěšky. Na vrcholu Biskupské kupy (890 m.) se rekonstruuje rozhledna a tak je zavřeno.
Z rozhledny sjíždíme lesní cestou, která ale díky kůrovci je lesní ale až v nižší poloze. Od Petrových boud svištíme do Zlatých Hor (390 m.) již po asfaltové cestě. Oproti původnímu plánu se zde nezastavujeme na jídlo, ale překračujeme na Zlatorudné mlýny, kde se nachází několik zajímavých replik.
Od cesty nejdříve projíždíme Údolím ztracených štol kolem hornické osady a poté podél říčky k tavící peci, odkud přes mostek se dostáváme k Zlatorudným mlýnům, časů největší slávy dobývání zlata ve zdejším kraji (14 stol.).
Další naše cesta je taková objevovací a tak se už raději dívám do navigace :).
V Ondřejovicích se přes malý mostek dostáváme zpět do Polska a po zastávce u kostela sv.Jiřího po chvíli odbočujeme ze silnice a po červené turistické značce začínáme stoupat lesní cestou.
Musím konstatovat, že zaznačení tur. tras není správné na žádné mapě a mapy.cz nemají tuto oblast už vůbec správně. Červená značka nám mizí ještě před křižovatkou, kde chvíli hledáme cestu, ale naštěstí ji po chvíli znovu najdeme a stoupáme kolem Sredni Kopa na Przednia Kupa, kde se nachází zchátralá ubytovna s vyhlídkovou věží.
Víme že zde musíme odbočit, ale protože v mapách tato cesta není vyznačena (tak cykloserver ji má) a díky tomu že je ubytovna oplocena nemůžeme tuto cestu najít (doma zjišťuji, že jsme měli odbočit doleva po žluté před ubytovnou). Ostatní cesty nejsou sjízdné kvůli velkému sklonu cesty, ale nakonec nacházíme alespoň červenou tur. cestu. Ta sice také není v moc dobrém stavu, protože padlé stromy nám zabraňují občas v jízdě.
Díky šipkám nakonec nacházíme traverzovou cestu (také není v mapě), která nás přivádí až na start MTB singletrackového sjezdu Złote Ścieżki (Facebook) (Zlatá stezka) který nás přivede do Glucholaz.
Podél říčky bělá přijíždíme do spodní části Glucholaz, jazyk už máme kvůli horku na vestě a tak vyhlížíme kde by se dalo koupit nějaké pití. Přijíždíme k jedné štole u které jakoby náhodou je také pramen vody.
Z Glucholaz pokračujem přes Jarnultowek zpátky do Pokrzywna, kde se na chvíli zastavujeme u zdejšího zábavního parku Rosenau ztracené město a rybí restaurace Lowisko na Wyspie.
Za Pokrzywna nás čeká poslední stoupání přes hřeben do Jindřichova a o chvíli jsme i zpět na hraničním přechodu v Bartultovicích.
FOTOGALERIE:
- https://photos.app.goo.gl/dHHgdrbQ4Fklgdcp1
INFO:
Vzdálenost: 73 km
Nastoupáno: 1175 m.
MAPA:
- strava.com
- garmin.com
- cykloserver.cz
VIDEO:
Singltrack Złote Ścieżki Glucholazy
Zlatorudné mlýny
Rozhledna na Biskupské Kupě
Po polních cestách přijíždíme k lesu nedaleko města Prudnik ve kterém se skrývá Sanktuárium sv. Josefa a františkánský klášter. Nejdříve však přijíždíme k lurdské jeskyně, která byla vystavěná z vulkanického tufu, který byl dovezen z oblasti Rýna.
Od kláštera je to již jen kousek takřka po rovině k první zdejší rozhledně na návrší Kozí hory (317 m.), z které lze spatřit panorama města Prudnik.
Z rozhledny pokračujeme po trochu horší polní cestě na polní kamenito-štěrkovou cestu po které přijíždíme do obce Debowiec odkud již po asfaltu pokračujeme k druhé naší rozhledně v obci Wieszczyna. K té se dá dostat kolem domu zezadu od lesa. Rozhledna ukazuje nádhernou panoramu Zlatohorských hor( pl. Opawskie góry) s nejvyšším vrcholem Biskupskou kupou (890 m.), která je dalším naším cílem.
Cestou si uděláme jen malý odskok ze zdejší rybářské baště s výbornými pstruhy.
V další obci Pokrzywna už odbočujeme ze silnice a za domy začínáme stoupat po nové lesní štěrkové cestě na Biskupskou kupu.
Stoupání to je výživné, hlavně v té prostřední části (pod hřebenem), na 5,8 km nastoupáme 404 m. s průměrným 7,2% sklonem. Na tachometru se mi místy ukazuje sklon až k 18%, ale naštěstí je to jen v jedné části.
Kousek pod Turistickým horskou chatou (Górski Dom Turisty 850 m.) můžeme nakouknou i na českou stranu a kvůli zdejší kůrovcové kalamitě, která také tuto oblast citelně zasáhla je vidět i směr Prudnik.
I když je konec dubna teploty se v těchto dnech pohybují kolem 28 °C a tak se na chatě na chvíli zastavíme a dopřejeme si malé osvěžení (čepované pivo, ovocné pivo - 13 zl. cca 82 Kč a je zde i možnost platit kartou)
Od chaty je to již jen kousek na vrchol, ale díky velkému sklonu a kamenité cestě musíme kousek jít pěšky. Na vrcholu Biskupské kupy (890 m.) se rekonstruuje rozhledna a tak je zavřeno.
Z rozhledny sjíždíme lesní cestou, která ale díky kůrovci je lesní ale až v nižší poloze. Od Petrových boud svištíme do Zlatých Hor (390 m.) již po asfaltové cestě. Oproti původnímu plánu se zde nezastavujeme na jídlo, ale překračujeme na Zlatorudné mlýny, kde se nachází několik zajímavých replik.
Od cesty nejdříve projíždíme Údolím ztracených štol kolem hornické osady a poté podél říčky k tavící peci, odkud přes mostek se dostáváme k Zlatorudným mlýnům, časů největší slávy dobývání zlata ve zdejším kraji (14 stol.).
Další naše cesta je taková objevovací a tak se už raději dívám do navigace :).
V Ondřejovicích se přes malý mostek dostáváme zpět do Polska a po zastávce u kostela sv.Jiřího po chvíli odbočujeme ze silnice a po červené turistické značce začínáme stoupat lesní cestou.
Musím konstatovat, že zaznačení tur. tras není správné na žádné mapě a mapy.cz nemají tuto oblast už vůbec správně. Červená značka nám mizí ještě před křižovatkou, kde chvíli hledáme cestu, ale naštěstí ji po chvíli znovu najdeme a stoupáme kolem Sredni Kopa na Przednia Kupa, kde se nachází zchátralá ubytovna s vyhlídkovou věží.
Víme že zde musíme odbočit, ale protože v mapách tato cesta není vyznačena (tak cykloserver ji má) a díky tomu že je ubytovna oplocena nemůžeme tuto cestu najít (doma zjišťuji, že jsme měli odbočit doleva po žluté před ubytovnou). Ostatní cesty nejsou sjízdné kvůli velkému sklonu cesty, ale nakonec nacházíme alespoň červenou tur. cestu. Ta sice také není v moc dobrém stavu, protože padlé stromy nám zabraňují občas v jízdě.
Díky šipkám nakonec nacházíme traverzovou cestu (také není v mapě), která nás přivádí až na start MTB singletrackového sjezdu Złote Ścieżki (Facebook) (Zlatá stezka) který nás přivede do Glucholaz.
Podél říčky bělá přijíždíme do spodní části Glucholaz, jazyk už máme kvůli horku na vestě a tak vyhlížíme kde by se dalo koupit nějaké pití. Přijíždíme k jedné štole u které jakoby náhodou je také pramen vody.
Z Glucholaz pokračujem přes Jarnultowek zpátky do Pokrzywna, kde se na chvíli zastavujeme u zdejšího zábavního parku Rosenau ztracené město a rybí restaurace Lowisko na Wyspie.
Za Pokrzywna nás čeká poslední stoupání přes hřeben do Jindřichova a o chvíli jsme i zpět na hraničním přechodu v Bartultovicích.
FOTOGALERIE:
- https://photos.app.goo.gl/dHHgdrbQ4Fklgdcp1
INFO:
Vzdálenost: 73 km
Nastoupáno: 1175 m.
MAPA:
- strava.com
- garmin.com
- cykloserver.cz
VIDEO:
Singltrack Złote Ścieżki Glucholazy
360° FOTO
Záběry: skanzen Zlatorudné mlýny v malebném údolí Ztracených štol, autor: Petr Mikeska
Zlatokopecké sruby
Záběry: Zlatokopecké sruby se nachází cca 200 m. od Zlatorudných mlýnů, autor: Petr Mikeska
Zlatokopecké sruby
Záběry: Zlatokopecké sruby se nachází cca 200 m. od Zlatorudných mlýnů, autor: Petr Mikeska
Rozhledna na Biskupské Kupě
Záběry: rozhledna na Biskupské kupě. Je to nejstarší kamenná rozhledna v Jeseníkách. Nachází se na vrcholu Biskupské kupy v nadmořské výšce 890 m, autor: Petr Mikeska
Horský turistický dům Pod Biskupskou Kupou
Horský turistický dům Pod Biskupskou Kupou
Záběry: kousek pod vrcholem na Polské straně je horský turistický dům ""Pod Biskupią Kopą" (pod Biskupskou kupou), autor: Petr Mikeska
Rybaření na ostrově "Pod Biskupskou kupou"
Rybaření na ostrově "Pod Biskupskou kupou"
Záběry: Łowisko Na Wyspie "Pod Kopą Biskupią" - Rybaření na ostrově, "pod Biskupskou kupou" v obci Pokrzywna, autor: Petr Mikeska
Lurdská jeskyně a klášter
Lurdská jeskyně a klášter
Záběry: V blízkosti sanktuária a františkánského kláštera se nachází lurdská jeskyně vytvořená na začátku 20. století, autor: Petr Mikeska
Muzeum v Trzebina s kapli a sochou sv.Jana Nepomuckého
Záběry: kaple z roku 1756, socha sv. Jana Nepomuckého a zbytky obvodové zdi s renesanční sgrafitovou ozdobou u nynějšího muze (dříve sýpka), autor: Petr Mikeska
Muzeum v Trzebina s kapli a sochou sv.Jana Nepomuckého
Záběry: kaple z roku 1756, socha sv. Jana Nepomuckého a zbytky obvodové zdi s renesanční sgrafitovou ozdobou u nynějšího muze (dříve sýpka), autor: Petr Mikeska
Přítel pracuje také jako těžař dřeva a práce teď mají hodně. Kůrovcem je napadená velká část lesa. Dokonce jim museli pořídit další vyvážecí stroje , aby zvládali kácet a odvážet z lesa víc dříví než doposud, a aby se tak kůrovec co nejméně šířil na zdravé stromy.
OdpovědětVymazat