Přeskočit na hlavní obsah

PÁLAVA 2019 (VÍNO, TURISTIKA)

S přáteli z Vrchařské koruny Krnovska jsme konečně našli společný termín a tak jsme se mohli vydat koncem června na víkendový pobyt na Pálavě, kde jsme měli v Pavlově na spodní straně Dolní Novomlýnské nádrže zamluvené ubytování.
► V PÁTEK po práci se rychle balíme a vydáváme se na 180 km dalekou cestu na jižní Moravu do Pavlova, kde máme domluvené ubytování ve vile Pavlov.
Po ubytování vyrážíme již se porozhlédnout po obci, respektive vinných sklípcích
► Na SOBOTU máme naplánovaný pochod z Mikulovic zpět do Pavlova.

Do Mikulovic přijíždíme autobusem až o půl dvanácté a tak po krátké obhlídce náměstí spěcháme ještě na oběd.

Z Mikulovic pak vykračujeme po červené turistické trase a naše první zastavení je ještě na kraji Mikulova na zřícenině Kozí hrádek.

Kozí hrádek patří k jedné ze tří skalnatých dominant města Mikulova. odedávna podílel na strategické kontrole cest spojujících Brno s Vídní a tak spoluzabezpečoval náležitou ochranu. Dnes slouží jako odpočinkové místo a rozhledna s krásným výhledem na historické jádro Mikulova a jeho okolí s dominantními Pálavskými vrchy.
Kromě červené turistické trasy vedou naše kroky také po části Svatojakubské cestě (část Mikulov - Brno), která je součástí cesty do Santiaga de Compostela. Cesta stoupá lesíkem okolo vrcholu Turold (385 m)
Další převýšení nás čeká při stoupání na Stolovou horu (Tabulová) (458 m.) což je vápencový kopec s téměř dokonale rovnou vrcholovou plošinou.
Na jižním svahu roste vzácná šalvěj etiopská, ale uvidíte zde i další pěkné rostliny.
Stolová hora přináší také nádherné výhledy do okolí, např. do Rakouska  nebo nedalekou zříceninu Sirotčí hrádek, kopec Obora, Děvín s vysílačem...
O kousek dál máme opět další zastávku, protože přicházíme k zřícenině Sirotčí hrádek což je je zřícenina menšího gotického hradu, který zde stával na dvou velikých bělostných skalních útesech, oddělených od sebe hlubokou roklí. Zřícenina se nachází nad vsí Klentnice v Pavlovských vrších. Počátky zdejšího hradu sahají až do 13. století.
Výstup na jižní skálu této zříceniny je sice trošku náročnější než u ostatních dnešních zastávek, ale určitě stojí za to.
Sirotčí hrádek, kterému se také říká "Růžový hrad" je ale také obestřen krvavou legendou.

Na rozcestí Perná opouštíme červenou turistickou trasu a napojujeme se tentokrát na modrou turistickou trasu, která nás dovede až k vysílači Děvín.
Na dalším převýšení se opět díváme po krajině, ale také po přistupujících mracích, které stále tmavnou.
Déšť, či spíše pořádný liják, nás chytá naštěstí u skalních útvarů Martinka, takže se máme kde schovat.
Martinka je sedmdesátimetrová vápencová stěna dominující rozlehlé části hřebene Pálavy u vrchu Obora. Jde o velmi rozsáhlý komplex stěn téměř horského typu a je využíván horolezci. Zajímavý je i přírodní útvar velký Špunt (foto 2). 
Od rozcestí "Nad soutěskou" se vracíme nejdříve po zelené turistické cestě podél skal.
Po příchodu k červené turistické trase měníme směr a začíná dnešní nejdelší stoupání.
Na vyhlídce Děvín se na chvíli zastavujeme, protože výhledy jsou zde opravdu moc pěkné.
Před šestou hodinou jsme pak na nejvyšším bodě dnešního výletu u vysílače Děvín.
Děvín je nejvyšším vrcholem Pavlovských vrchů, Mikulovské vrchoviny i celých Jihomoravských Karpat. Vrchol dosahuje výšky 550 m.
Na vrcholu nesmí chybět ani společná fotka naší celé výpravy po Pálavských vrších.
K vysílači jsme museli opustit červenou turistickou trasu a udělat menší zacházku po zelené turistické trase, která při návratu nebyla moc přívětivá, všude moc kopřiv, kterým se nedalo vyhnout.
Po hřebeni jsme pokračovali až k jeho severnímu okraji ke zřícenině gotického hradu Děvičky (Dívčí hrad) (428 m.) stojící na vysoké vápencové skále. 
Z hradu se dochovali již jen 2m. silné obvodové zdi. Nejvíce se zachovalo torzo původní pětiboké patrové dělostřelecké věže.
Z hradu je krásný výhled na Pavlov a Novomlýnskou nádrž, z druhé strany na Dolní Věstonice
Sestup do Pavlova pak probíhal po zelené a následně žluté turistické trase.
Večerní degustaci u Zdenka Šilinka, kterou jsme měli na osmou hodinu jsme pak stihli jen s malým zpožděním.
► V NEDĚLI opouštíme naše ubytování, ale zajíždíme si ještě do místního Arecheoparku Pavlov.

Archeologické muzeum v obci Pavlov bylo vybudováno na svazích Pavlovských vrchů, na místě archeologického naleziště gravettienské kultury z období mladého paleolitu a kde před 30 000 lety žili lovci mamutů.

Muzeum otevírá materiální i duchovní svět lidí, kteří jej po několik tisíc let obývali. V unikátní architektonické stavbě, vstupující pod zem na úroveň nálezových vrstev, jsou prezentovány kamenné a kostěné nástroje, které lidé kultury gravettienu používali v každodenním životě i při lovu,...
Cestou zpět se pak ještě zastavujeme v Dolních Kounicích, u ne moc známé zříceniny kláštera Rosa coeli, kde se zrovna koná křesťanský festival.
A tím vlastně náš parádní víkendový výlet skončil :)

FOTOGALERIE
- Pátek (příjezd)
- Sobota (turistika)
- Neděle (Archeopark klášter Rosa oeli)

MAPA (sobotní turistika)
www.strava.com/activities/2471693400
https://mapy.cz/s/3ukCE




Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

ODZNAKY NA GARMIN CONNECT

Když se snažíme dosáhnout svých sportovních cílů, chceme se cítit odměněni za své úsilí. Odznaky Garmin Connect přinášejí rychlý a snadný způsob, jak sledovat svůj pokrok, získávat body a uznání za své aktivity. Díky bodům můžete soutěžit se svými známými, stoupat v žebříčku a dosahovat vyšších úrovní. Čím více aktivit dokončíte, tím více bodů získáte.  Úrovně odznaků se pohybují od 1 do 10.

GARMIN: NECHODÍ NOTIFIKACE, ODPOJUJE SE BLUETOOTH, HODINKY NEJDOU SPÁROVAT

Jedním z největších problému Garmin je, že doplácí na to, že každý výrobce telefonu, někdy i model má jiné nastavení. Např. některé nastavení automaticky uspávají Connect (a jiné aplikace) a tím pak vaše zařízení, např. hodinky nedostávají potřebné informace z telefonu.

WISLA (JEZERO CZERNIAŃSKIE) - BARANIA GORA 1220 m.

Druhý říjnový víkend už je studený, ráno je stupeň nad nulou, ale počasí slibuje slunečné počasí a tak se s Yvett a Pepou vydáváme na druhý nejvyšší vrchol Slezských Beskyd (Beskid Śląski) Barania Gora (1220 m.n.m.).