V dnešní době se všichni snaží dostat z města na hory a ty jsou tak obsypány turisty. Proto se vydáváme do odlehlé a liduprázdné oblasti Hrubého Jeseníku se začátkem i koncem ve Vrbně pod Pradědem. Když jsem poprvé zaslechl o tomto koutu nedotčené jesenické přírody, kde nevedou prakticky žádné turistické trasy, věděl jsem, že se zde někdy musím podívat.
Přátelé souhlasili s mým plánem a tak míříme do Vrbna pod Pradědem. Náš cíl je jasný, vyhnout se turistickému davu na našich horách a užít si trochu sněhu.
Z Vrbna p.P. začínáme hned stoupat přes obec Železná. Po překřížení Nové cesty pokračujeme směrem k začátku Travní cesty, kde naše stoupání na chvíli končí. Po Travní cestě pak scházíme k Suchohorské chatě.
Od chaty opět stoupáme po cestě, která není značená ani na mapy.cz, ale takových cest dnes bude více. Na protějším kopci se nachází Suchý vrch, ale my míříme k bezejmenným skalám. Nevšimneme si, že jsme se trochu odchýlili od naplánované trasy, ale nakonec nám to nevadí, protože aspoň tyto skály procházíme již od spodní strany. Cesta podél skal je náročná tím, že pod sněhem vlastně nevidíme žádnou stopu, po které by jsme měli jít a také lesní porost.
Z cesty scházíme nepřehledným terénem, daleko od civilizace, kolem několika skal. Skály, na kterých stál hrad Quinberk není lehké najít, mnoho návštěvníků je zde neúspěšných, protože mezi ostatními hradbami skal nedovedou najít ty správné.
Po návratu pokračujeme dále po Ruské cestě až k přístřešku, který už není zrovna v nejlepším stavu. Dnes fouká docela dost vítr, který občas pocítíme, občas se zvedne i sněhový poprašek.
Za přístřeškem odbočujeme doleva a začíná nám poslední stoupání až na vrchol Orlík, přičemž je na cestě stále více a více sněhu.
Protože je to odlehlejší místo mimo značené trasy, cesta zde není prošlapaná a tak poté co překřížíme Medvědí cestu a vystoupáme z lesů, už kráčíme místy po kolena ve sněhu, přičemž před nám již vidíme vrchol Orlík.
Cestou na vrchol se otáčíme zpátky, kde nás čeká pěkný výhled na oblast mezi Heřmanovicemi a Vrbnem p.P.
Původní náš plán bylo jít dál hřebenovkou na Medvědí vrch. Po zkušenosti s cestou na Orlík, očekáváme, že i zde by jsme se brodili v hlubokém sněhu a proto začínáme scházet na značenou zelenou turistickou trasu (Solná cesta) pod Medvědí loukou.
Po zelené turistické trase (Solná cesta) je už naše cesta zpátky do Vrbna p.P. daleko schůdnější. Procházíme kolem Solné boudy pod Medvědím vrchem, přičemž sněhu zde dole začíná stále ubývat.
INFO:
Vzdálenost: 21,3 km
Nastoupáno: 983 m.
Čas pohybu: 4:25 hodin
Celkový čas: 6:08 hodin
Prům. tempo pohybu: 12:26 min/km
FOTOGALERIE
- https://photos.app.goo.gl/ZLBkt6y92ybkLhZN8
TRASA
Z Vrbna p.P. začínáme hned stoupat přes obec Železná. Po překřížení Nové cesty pokračujeme směrem k začátku Travní cesty, kde naše stoupání na chvíli končí. Po Travní cestě pak scházíme k Suchohorské chatě.
Od chaty opět stoupáme po cestě, která není značená ani na mapy.cz, ale takových cest dnes bude více. Na protějším kopci se nachází Suchý vrch, ale my míříme k bezejmenným skalám. Nevšimneme si, že jsme se trochu odchýlili od naplánované trasy, ale nakonec nám to nevadí, protože aspoň tyto skály procházíme již od spodní strany. Cesta podél skal je náročná tím, že pod sněhem vlastně nevidíme žádnou stopu, po které by jsme měli jít a také lesní porost.
Podél skal se dostáváme na Ruskou cestu, po které bez většího převýšení míříme k Sokolím skalám - zbytky hradu Quinburk.
Z cesty scházíme nepřehledným terénem, daleko od civilizace, kolem několika skal. Skály, na kterých stál hrad Quinberk není lehké najít, mnoho návštěvníků je zde neúspěšných, protože mezi ostatními hradbami skal nedovedou najít ty správné.
Hrad Quinburk se nalézal převážně na dvou skalních blocích. O hradu nejsou žádné písemné zprávy, zdá se však, že byl postavený na přelomu 13. a 14. století k ochraně zemské stezky mezi Zlatými Horami a Vrbnem. V průběhu 14. století byl ale opuštěn a od té doby je pustý. Na přední skále hradu stál nepravidelný palác, na zadním skalisku dodnes stojí torzo nárožní štíhlé hranolové věže.
Za přístřeškem odbočujeme doleva a začíná nám poslední stoupání až na vrchol Orlík, přičemž je na cestě stále více a více sněhu.
Cestou na vrchol se otáčíme zpátky, kde nás čeká pěkný výhled na oblast mezi Heřmanovicemi a Vrbnem p.P.
Vrch Orlíku (1204 m.) je mezi stromy, takže výhledy tu nejsou. Navíc je zde už hodně silný vítr a proto se zde dlouho nezdržujeme.
Po zelené turistické trase (Solná cesta) je už naše cesta zpátky do Vrbna p.P. daleko schůdnější. Procházíme kolem Solné boudy pod Medvědím vrchem, přičemž sněhu zde dole začíná stále ubývat.
Z Kamzíčí skály se otevírají jižním směrem krásné výhledy k Pradědu (1492 m.) nejvyšší hoře Hrubého Jeseníku. Z bližších vrcholů lze vidět např. Jelení kámen (928 m.), Karliny kameny (1079 m.) a Černý vrch (1202 m.). Vlevo od Pradědu pak Žárový vrch (1094 m.) a Lyra (1092 m.)
Vzdálenost: 21,3 km
Nastoupáno: 983 m.
Čas pohybu: 4:25 hodin
Celkový čas: 6:08 hodin
Prům. tempo pohybu: 12:26 min/km
- https://photos.app.goo.gl/ZLBkt6y92ybkLhZN8
TRASA
Komentáře
Okomentovat