Čtvrtý den patřil již odjezdu z Valašska. Přes zámek a soutok Bečvy ve Valašském Meziříčí, zámek v Hustopeči nad Bečvou, rozhlednu v Blahutovicích, zábavnou cyklostezku u Jeseníku nad Odrou, náměstí v Novém Jičíně, až ke Štramberské Trúbě ve Štramberku.
⏩ 4 Den: VSETÍN, V.MEZIŘÍČÍ, ROZHLEDNA BLAHUTOVICE, NOVÝ JIČÍN, ŠTRAMBERK
V roce 1815 koupil zámek Hrabě František Josef Kinský, ale jeho dědicové se o něj příliš nestarali a v roce 1854 jej prodali rakouskému státu ve značně zchátralém stavu. Poté sloužil např. jako ženská věznice.
Od roku 1996 prošel zámek generální opravou a stal se centrem kulturního života města. Nachází se zde divadelní sál, hudební klub, zámecký penzion, malá scéna, infocentrum a vícero galerií.
► VALAŠSKO 2021
(Každý den najdete na každé straně zvlášť)
1 Den: Příjezd / Rozhledna Vartovna, Juříčkův mlýn
1 Den: Příjezd / Rozhledna Vartovna, Juříčkův mlýn
2 Den: Kostel a galerie soch ve Velkých Karlovicích, rozhledna Miloňová, Soláň
3 Den: Z Tesáku na Kelčský Javorník
3 Den: Z Tesáku na Kelčský Javorník
4 Den: VSETÍN, V.MEZIŘÍČÍ, ROZHLEDNA BLAHUTOVICE, NOVÝ JIČÍN, ŠTRAMBERK ⏬
5 Den: Návrat: Štramberk - Ostrava
Po snídani opouštíme náš hotel ve Vsetíně a vydáváme se na cestu domů. Na začátku vede naše cesta lehce z kopce po cyklostezce Bečva.
Po asi dvaceti kilometrech jsme ve Valašském Meziříčí, kde kousek od náměstí zajíždíme k jedné z dominant města, zámku Žerotínů.
Zámek Žerotínů nechal vybudovat zřejmě Jan z Pernštejna v roce 1538 a dostavěli ho Žerotínové kolem roku 1548 za meziříčského pána Viléma ze Žerotína. Původně renesanční zámek byl v polovině 18. století přestavěn v duchu barokního slohu. V roce 1815 koupil zámek Hrabě František Josef Kinský, ale jeho dědicové se o něj příliš nestarali a v roce 1854 jej prodali rakouskému státu ve značně zchátralém stavu. Poté sloužil např. jako ženská věznice.
Od roku 1996 prošel zámek generální opravou a stal se centrem kulturního života města. Nachází se zde divadelní sál, hudební klub, zámecký penzion, malá scéna, infocentrum a vícero galerií.
Při výjezdu z města přijíždíme po cyklostezce k soutoku, kde se Rožnovská Bečva vlévá do Vsetínské Bečvy a pokračuje již jen jako Bečva.
Za Valašským Meziříčím se loučíme s Valašskem a po vedlejších silnicích přijíždíme k zámku v Hustopečích nad Bečvou.
Jedná se o čtyřkřídlý dvoupatrový renesanční zámek z roku 1596, který byl postaven pro Karla ze Žerotína a jeho syna Viktorina v poslední čtvrtině 16. století. Poté se majitelé střídali. V roce 2001 přešel z rožnovské Valašského muzea v přírodě na hustopečskou obec.
Mezi jehož přednosti patří soubor cenných, převážně renesančními klenbami završených prostorů a dále také značný počet renesančních zdobných detailů.
Zámek byl dlouhodobě ve špatném technickém stavu a bez využití. V současnosti zde probíhají rozsáhlé obnovovací a restaurátorské práce.
Za Hustopečemi nás čekají první kopečky. Před Jeseníky nad Odrou, na vršku za Blahutovicemi přijíždíme k nové rozhledně Blahutovice, která je součástí přeshraničního česko-polského projektu „Silesianka“ – stezka rozhleden a vyhlídkových míst v Euroregionu Silesia. Tu tvoří třiadvacet vyhlídek a rozhleden na české straně a jedenáct v Polsku.
Rozhledna Blahutovice je sice umístěna poblíž vrcholu kopce, ale geograficky leží netradičně uprostřed Moravské brány.
Věž ve tvaru kužele tvoří konstrukce v kombinaci dřeva, oceli a vinoucího se vřetenového schodiště kolem ní.
"Rozhledna vznikla podle návrhu architekta Tomáše Kudělky z Kunína, který využil prvky dřeva a břidlice, která se tady vyskytuje a vhodně do nich začlenil ocelovou konstrukci rozhledny, která charakterizuje blízkou Ostravu", řekl starosta obce Tomáš Machýček a dodal, že rozhlednu obec přihlásila do soutěže Stavba roku.
Celková výška rozhledny je sedmadvacet a půl metru a vyhlídková plošina rozhledny je v patnácti metrech. Rozhledna je přístupná návštěvníkům celoročně a celodenně. V noci je pěkně nasvětlena.
Z rozhledny za dobrého počasí a viditelnosti můžete spatřit celou oblast Moravské brány přes Hranice na Moravě (poznatelná podle stavby cementárny) po Ostravu.
Hrad Starý Jičín, Oderské vrchy.
Rozhledna je i skvělým doplňkem nedaleké nové a svérázné cyklostezky z Jeseníku nad Odrou, která má na jednom z úseků na asfaltu i malý slovníček moravskoslezských výrazů.
Je tu pár obrázků a nápisů na stezce, které mohou donutit cyklisty se zastavit, slézt z kola a třeba se nimi i pobavit a nehonit se jen za kilometry.
Ve Starém Jičíně se zastavujeme na oběd v Zámečku pod Hradem. Jídla zde vypadali dobře, ale chování personálu se nám moc nelíbilo. Nakonec ani objednaná zelňačka nebyla vůbec dobrá, přitom zde není nijak levně. Např. jen za pivo v plechu jsem platil 48 Kč.
O půl čtvrté se chvíli zastavujeme na náměstí v Novém Jičíně.
Po páté hodině se před námi již tyčí Štramberská Trúba, tyčí se na strmém skalnatém ostrohu vrcholu, zvaného Zámecký kopec (450 m n. m.).
Trúba je dominantou malebného městečka Štramberk ležícího v blízkosti měst Kopřivnice a Nový Jičín.
Ve Štramberku musíme vyjet pěkný kopec na náměstí, kde máme ubytování. Štramberská Trúba je otevřena jen do 18:00 hodin a tak necháváme věci na pokoji a spěcháme rychle nahoru k Trúbě. Dříve zde stál také hrad Štramberk (Strallenberg), jehož původ není znám, který je spojován se zeměpanskou správou území či obranou zemských hranic.
Měl sloužit jako strážní hrad sloužící k ostraze obchodní cesty z Opavska do Uher, která vedla na sever od dnešního města Štramberku a ve městě se spojovala se stezkou vedoucí z Olomouce do Slezska.
Nejnovější práce považují za stavitele hradu šlechtický rod Benešoviců, resp. olomoucká přemyslovská knížata po roce 1200. Ve 13. století byl hrad majetkem duchovního a rytířského řádu templářů. Po zrušení řádu v r. 1312 byl hrad v držení českého krále Jana Lucemburského a v l. 1333 – 1346 moravského markraběte Karla, pozdějšího českého krále Karla IV. Více o historii hradu zde....
Nejnovější práce považují za stavitele hradu šlechtický rod Benešoviců, resp. olomoucká přemyslovská knížata po roce 1200. Ve 13. století byl hrad majetkem duchovního a rytířského řádu templářů. Po zrušení řádu v r. 1312 byl hrad v držení českého krále Jana Lucemburského a v l. 1333 – 1346 moravského markraběte Karla, pozdějšího českého krále Karla IV. Více o historii hradu zde....
Do dnešní doby se dochovaly pouze zbytky opevnění a gotická věž hradu zvaná Štramberská Trúba, která byla zastřešena a upravena jako rozhledna až v roce 1903. V roce 2020 pak prošla generální opravou.
Nahoře u Trúby jsme minutu před šestou hodinou. Dozvídáme se ale zde, že poslední vstup je možný půl hodiny předem.
Obsluha věže nás naštěstí spolu ještě s pár dalšími lidmi pouští ještě dovnitř a nekončíme tak v hladomorně :)
40 metrů vysoká válcovitá věž je přístupná po tříramenném dřevěném schodišti až na vysunutý dřevěný vyhlídkový ochoz.
Z dřevěného visutého vyhlídkového ochozu se nám začínají otevírat nádherné výhledy do okolí.
Nejhezčí je pohled dolů pod rozhlednu na městečko Štramberk. Napravo se vypíná vrch Kotouč (495 m.), nalevo Bílá hora (557 m.), Červený kámen (690 m.). V dáli pak masív Beskyd....Z věže se vracíme k našemu ubytování aby jsme mohli dovybalit naše věci.
Večer jdeme na náměstí a hledáme nějakou restauraci. Na začátku restauraci, jakou by jsme si představovali nemůžeme najít. Dívám se tedy do map Google a nacházím dobře hodnocenou restauraci Piccolo (recenze na Google mapy).
Dáváme si výborný grilovaný hermelín v parmské šunce s listovým salátem, bazalkovým pestem a pizza chlebem.
Restauraci určitě doporučujeme i díky příjemné, všímavé a neskutečně rychlé servírce.
► SOUHRN
Vzdálenost: 67,38 Km
Celkový výstup: 597 m.
Celkový sestup: 505 m.
Celkový čas: 7:31:02 hod.
Uplynulý čas: 3:55:53 hod.
► SOUHRN
Vzdálenost: 67,38 Km
Celkový výstup: 597 m.
Celkový sestup: 505 m.
Celkový čas: 7:31:02 hod.
Uplynulý čas: 3:55:53 hod.
► FOTOGALERIE
Wooow. Ty nápisy na cestě jsou úplně boží. Tuky za tip a inspiraci kam zajet na mrknout na výlet :)
OdpovědětVymazatRádo se stalo :)
Vymazat