5) VIA FRANCIGENA: ABBADIA SAN SALVATORE

5) VIA FRANCIGENA: ABBADIA SAN SALVATORE - BOLSENA 25.9.23

➽ Z Abbadia San Salvatore mě čekal nejdříve sjezd přes obec Piancastagnaio s pevností Aldobrandesca zpátky na poutní stezku Via Francigena. Po rozloučení s Toskánskem, jsem již pokračoval regionem Lazio. Za vesnicí Proceno jsem se zastavil ve městě Acquapendente s bazylikou of the Holy Sepulchre. Po obědě v San Lorenzo Nuovo to bylo již kousek do města Bolsena, na břehu jezera Lago di Bolsena, největšího jezera sopečného původu v Evropě..

ITINERÁŘ

0) Úvod (postřehy z cesty, informace)

1) San Gimignano (pěšky)
2) Sam Gimignano - Siena
3) Siena - San Quirico d'Orcia
4) San Quirico d'Orcia - Bagni San Filippo / Abbadia San Salvatore

5) ABBADIA SAN SALVATORE - BOLSENA ⏬
6) Bolsena - Bagnaia (Viterbo)
7) Bagnaia (Viterbo) - Anguillara Sabazia
8) Anguillara Sabazia - Řím - Fiumicino (Tyrhénské moře)

9) Řím (pěšky)

⏩ 5) ABBADIA SAN SALVATORE - BOLSENA

Kolem deváté hodiny opouštím Abbadia San Salvatore, jedno z nejkrásnějších měst v oblasti horského masivu Monte Amiata, na jejímž západním svahu město leží.

Při sjezdu do obce Piancastagnaio si užívám pohledu do údolí Val d´Orcia.

> PIANCASTAGNAIO
Na nejvyšším místě středověké vesnice Piancastagnaio se tyčí pevnost Aldobrandesca. Byla postavena na snadno ubránitelném místě, odkud bylo možné kontrolovat údolí pod ní, v často sporné pohraniční oblasti.

První zmínka o opevnění je z roku 1194. Dnes pevnost slouží jako muzeum.

Od hradu se proplétám středověkými uličkami.

V historickém centru, na náměstí Giacomo Matteotti se nachází farní kostel Arcipretura di S. Maria Assunta.

Odskakuji si ještě na kraj města, kde se nachází veřejný park.

Park se nachází na kraji útesu, s panoramatickým výhledem na historické centrum.

Z vyhlídky je také pěkný pohled na masiv vyhaslé sopky Monte Amiata.

Z vesnice mě čekal dlouhý sjezd ze samými serpentinami. O něco dál jsem sjel na nezpevněnou cestu směr vesnici Proceno. Za mnou v dálce byla stále vidět vesnice Radicofani.

> HRANICE OBLASTI TOSKÁNSKO - LAZIO
Po chvíli se loučím s Toskánskem a pět kilometrů před vesnicí Proceno projíždím symbolickou bránou do regionu Lazio. Na tomto odpočívadle je možné také doplnit vodu.

> PROCENO
Proceno, jako první město v oblasti Lazio, po staletí označovalo hranici mezi Toskánským velkovévodstvím a Papežským státem. Po staletí také hostilo poutníky jdoucí po starobylé cestě Via Francigena.

Do vesnice Proceno, s cca 520 obyvateli, vjíždím přes bránu Porta Fiorentina.

Po projetí hlavní ulice se vracím po vedlejší ulici Via Giuseppe Garibaldi zpátky, směrem k hradu. Nejdříve projíždím kolem kaple Santa Agnese.

V nejstarším jádru se nachází řada středověkých budov, mezi nimiž vyniká pevnost s věžemi a věžičkami, kde v průběhu staletí pobývali filozofové a literáti, jako byl Galileo Galilei.

O pár metrů dál projíždím kolem hlavního kostela obce Del Santissimo Salvatore (Svatého spasitele).

Na konci ulice přijíždím k pevnosti Castello di Proceno z 14. století, jehož část byla přeměněna na hotel.

Pokud používáte aplikace Via Franzigena, víte kde můžete načerpat vodu do vašich zásob.

> ACQUAPENDENTE
Město Acquapendente, je další z měst, které ovlivnila poloha na poutní stezce Via Franzigena. Nejdříve byla osídlena Etrusky, poté Římany, ale skutečný zrod města je třeba hledat v historii mezi 9. a 10. stoletím. Město je od svého vzniku územím bohatým na přírodní prameny.

První zastávku mám na náměstí s Radnicí.

Zastavuji v Baru Natale, což je především zmrzlinárna a cukrárna, ale můžete si zde koupit také něco menšího k jídlu. (Káva s mlékem 1,1 Euro, dva kopečky zmrzliny 2,5 Euro).

Kousek od náměstí projíždím kolem kostela Di Sant'Agostino. Interiér kostela si zachoval svůj půdorys z 18. století a všechna díla, která se zde dochovala, pocházejí z tohoto století.

Zdejší uličky mě moc nezaujmou a tak po ulici Via Roma vyjíždím z města (pohled zpátky).

Na samém konci města se nachází Basilica of the Holy Sepulchre (Bazilika božího hrobu). Katedrála je románská bazilika z 10. století, která historicky patřila benediktinskému řádu. Je zasvěcena Božímu hrobu, protože se v ní uchovává kámen potřísněný krví, který podle tradice pochází z Božího hrobu v Jeruzalémě.

Scházím do krypty, v románském stylu, z 11. století, rozdělená na 34 polí, krytých křížovými klenbami.

V bazilice jsou vystavovány obrazy vytvořené pomocí květin, které lze spatřit až po podrobnějším pohledu.

Trocha energie na další cestu neuškodí :).

Po nezpevněné cestě mířím do vesnice San Lorenzo Nuovo.

> SAN LORENZO NUOVO
Vesnice San Lorenzo Nuovo se nachází na hranici tří regionů: Umbrie, Toskánska a Lazia. Centrem je zde neobvyklé osmiúhelníkové náměstí Piazza Europa s kostelem San Lorenzo Martire z 18.století.

Je půl třetí a už bych něco snědl. Na náměstí je sice cukrárna s nápisem Bike point, ale už toho moc nemají, tak jedu o kousek dál do Trattoria Griglieria Lo Spuntino. Bohužel těstoviny napsané venku na tabuli mi nepřipraví. Vybírám si teda Parmigiana di melanzane (lilek s parmazánem). Původ jídla pochází z jižní Itálie. Je vyrobený ze smaženého, nakrájeného lilku, vrstveného sýrem parmazán a s rajčatovou omáčkou, následně zapečeného. (9 eur, 220 Kč).

Na konci vesnice ještě zastavuji na panoramatickém místě, odkud je výhled na krásné a působivé jezero Lago di Bolsena, které je výsledkem sopečné činnosti před několika desítkami tisíc let.

Dále pokračuji po nezpevněných cestách mezi olivovými háji, poli a lesy.

> BOLSENA
Hned na kraji města, se přede mnou tyčí nesporný symbol města, pevnost Monaldeschi della Cervara, historická stavba postavená ve 13. a 14. století, která nese jméno šlechtického rodu, jenž městu dlouhá léta vládl. Dnes se zde nachází muzeum.

Prvním cílem je zde Lago di Bolsena (Bolsenské jezero), kterému dalo název město Bolsena, největší město na břehu jezera.
Jedná se o největší jezero sopečného původu v Evropě, vzniklé v kráteru dávno nečinné sopky. Páté největší jezero v Itálii je asi 12 km dlouhé a 14 km široké, má oválný tvar typický pro kráterová jezera.

Nejdříve se jdu projít po molu přístaviště.

Křišťálově čistá voda v jezeře je i koncem září ještě teplá.

Ve sladkovodním jezeře lze chytit např. kapra, štiku, okouna, sivna, pstruha, úhoře, cejna.

Od jezera se vracím zpátky k bráně Porta Fiorentina, na náměstí Piazza S.Giovanni, nad kterou se tyčí pevnost Monaldeschi della Cervara.

Ulicí Corso Cavour pokračuji původním středověkým centrem města, směrem k druhé bráně Porta San Francesco na náměstí Piazza Matteotti.

Branou Porta San Francesco vjíždím na náměstí Piazza Matteotti (foto od náměstí).

Na hlavním náměstí Piazza Matteotti se nachází bývalý kostel San Francesco, jehož počátky sahají do 12 století. Dnes slouží jako divadlo, ale také hostí např. koncerty, taneční soubory nebo konference.

Po ubytování na hotelu se vydávám pěšky do města a přes náměstí Piazza Matteotti stoupám k hradu.

Procházím impozantními úzkými uličkami.

Protože jsem se zdržel na hotelu, k hradu Rocca Monaldeschi della Cervara jsem přišel až v šest hodin a to ho zrovna již bohužel zavíraly. Hrad byl postavený mezi 11. až 14. stoletím. Nabízí panoramatický výhled na jezero a ve třech podlaží se zde nachází zemské muzeum jezera Bolsena s bohatou archeologickou částí a akváriem.

Prakticky hned vedle se nachází kostel Chiesa di San Salvatore.

Nádherný panoramatický výhled je také zpod hradu.

Již potřetí dnes přicházím k náměstí Piazza S.Giovanni s bránou Porta Fiorentina.

Na hlavním náměstí Piazza Matteotti navštěvuji pekárnu a vedle poté zmrzlinárnu Enoteca Gelaterii "Santa Cristina". Musím říct, že lepší pistáciovou zmrzlinu jsem ještě nikdy neměl (2 kopečky 3 Eura / 73 Kč).