7) VIA FRANCIGENA: BAGNAIA (VITERBO) - ANGUILLARA SABAZIA 27.9.23

➽ Dnešní den vedla cesta nahoru a dolů. Oproti nezajímavé Vetralla, byla příjemným překvapením Capranica s výbornou kávou, úzkými uličkami starého města a domy na tufové skále. V Sutri mě zaujal hlavně římský amfiteátr vyhloubený přímo v tufu. Kvůli ubytování jsem se na konci dnešní trasy odklonil od VF a skončil v městečku Anguillara Sabazia, ležící přímo u břehu jezera Lago di Bracciano.

ITINERÁŘ

0) Úvod (postřehy z cesty, informace)

1) San Gimignano (pěšky)
2) San Gimignano - Siena
3) Siena - San Quirico d'Orcia
4) San Quirico d'Orcia - Bagni San Filippo / Abbadia San Salvatore
5) Abbadia San Salvatore - Bolsena
6) Bolsena - Bagnaia (Viterbo)
7) BAGNAIA (VITERBO) - ANGUILLARA SABAZIA ⏬
8) Anguillara Sabazia - Řím - Fiumicino (Tyrhénské moře)
9) Řím (pěšky)

⏩ 7) BAGNAIA (VITERBO) - ANGUILLARA SABAZIA
Za městem Viterbo opouštím silnici a po nezpevněných cestách stoupám k vesničce Tre Croci. Zde uvažuji, jestli mám jet po silnici přímo dál, nebo udělat menší zajížďku do města Vetralla.

> VETRALLA
Nakonec sjíždím do opevněného města Vetralla v srdci etruského území, která je osídlena nepřetržitě od raného středověku.

Město mě ale vůbec nezaujme, zastavuji se jen na náměstí Piazza Umberto s radnicí a kostelem Chiesa dei Santi Andrea e Francesco.

Z města začínám stoupat dál, po nezpevněných cestách, směrem do města Capranica.

> CAPRANICA
Město Capranica leží na vrcholu tufové skály mezi erozí narušenými údolími s výhledem na Via Cassia — severní silnici Římské říše.

Na začátku města projíždím kolem kostela Santuario della Madonna del Piano.

Tam, kde se silnice stáčí pod město, pokračuji rovně do nejstarší, středověké části města.

První zastávku mám u románského kostela Chiesa di San Francesco ze 13. století. V současnosti je využíván především na kulturní akce.

Uvnitř je kromě děl z různých období uložena nádherná gotická hrobka dvojčat Anguillara, Francesca a Nicoly z 15. století.

Samotný vstup do historické části je přes bránu Torre Orologio (Hodinová věž), která byla vstupní branou do města a na již prakticky neexistující hrad Castello degli Anguillara. Do roku 1640 se zde nacházel také padací most. Ulice Via degli Anguillara vedoucí skrz historické centrum je slepá.

Před bránou se na chvíli zastavuji v Baru Castello. Objednávám si cappuccino, které se v Itálii pije jen v dopoledních hodinkách. S kávou dostávám i sklenku neperlivé vody. Ta se podává, ne kvůli tomu aby jste si doplnili tekutiny, protože káva dehydratuje, ale aby jste si propláchli chuťové pohárky a mohli si tak kávu správně vychutnat. Platbu předem mi zde odmítli, protože je zde zvyklé platit za kávu až po vypití.

V Itálii je káva levná, espresso, v Itálii pod názvem caffé, zde měli za 1 euro, já jsem platil za cappuccino 1,3 Euro.

V baru lze kromě kávy koupit i menší občerstvení.

Na začátku projíždím kolem katedrály Duomo di Capranica - Parrocchia di San Giovanni Evangelista (Katedrála Capranica - farnost sv. Jana Evangelisty), kde se nachází dřevěný krucifix z roku 1500.

Zdejší úzké uličky jsou opravdu fascinující.

Kolem kostela Chiesa di Santa Maria se dostávám na konec městečka.

Jedná se o slepou ulici, dál už musím pěšky.

Z městečka scházím po schodech přes starobylou bránu Porta San Pietro.

Capranica leží na úpatí vyhaslých sopečných hor. Proto se zde nachází hornina sopečného původu (tuf), obvyklá ve střední Itálii, vyvržená během sopečné erupce, která se časem proměnila v jednolitou masu.

Proto nepokračuji hned k silnici, ale za branou se jedu podívat k zajímavým obydlím na vrcholu tufové skály.

Opouštím Capranici a sjíždím do nedalekého městečka Sutri.

U jednoho domu si všímám zajímavých kaktusů, jak zjišťuji později, jedná se o opuncii neboli kaktusový fík. Má jednu z nejvyšších koncentrací vitamínu C ze všech druhů ovoce.

Po silnici se dostávám až do města Sutri.

> SUTRI
Do městečka Sutri projíždím přes bránu Porta Morone ze 16. století.

Na malém náměstíčku Piazza S.Francesco se nachází starobylý kostel Chiesa di San Francesco.

V malém centru města na náměstí Piazza del Comune si dávám na chvíli přestávku.

Zatímco pěkná fontána a zvonice s hodinami vytváří pěknou atmosféru náměstíčka, místní zmrzlina v Cafffe Central je asi nejhorší co jsem na mé cestě okusil (2,5 E / 61 Kč).

Cestou se ještě zastavuji u katedrály Concattedrale di Santa Maria Assunta s románskou zvonicí z tufového kamene.

Opouštím Sutri, kde vyčnívá právě zvonice katedrály.

Na samém okraji obce Sutri přijíždím k archeologickému parku Ancient City of Sutri, odkud je pěkný pohled na římský amfiteátr vyhloubený přímo v tufu bez pomoci opěrných zdí. Jedná se o významné svědectví o pohřební architektuře římské éry na území Etrusko-Falisco. V nekropoli je vidět 64 hrobek vyhloubených přímo do tufu na různých úrovních. Podle hypotézy, byl postaven v pozdní republikánské nebo rané císařské éře (1. století př. n. l. - 1. století n. l.).

Do amfiteátru je přístup odzdola za poplatek, z parku je ale výhled zdarma.

Cesta vede občas po prašných cestách, když kolem vás projede auto, budete pěkně zaprášení jako já. Asfalt najdete jen při průjezdech vesničkami.

> MONTEROSI
Městečkem Monterosi jen projíždím.

Kostel Chiesa di Santa Croce z 18. století.

Oproti většině ostatních, kteří pokračovali do Campagno di Roma, odkud měli svoz autobusem do hotelu, já v Monterosi měním směr a opouštím stezku Via Francigena kvůli ubytování v městě Anguillara Sabazia, ke kterému přijíždím podél jezera Lago di Bracciano.

Po krátkém stoupání se cesta zlomí a já sjíždím k jezeru Lago di Bracciano.

Podél jezera pokračuji do Anguillara Sabazia (pohled zpátky na město Trevignano Romano).

Cesta vede mezi stromy, takže na jezero jde vidět jen občas.

> ANGUILLARA SABAZIA
Celkem brzo, kolem čtvrté hodiny, přijíždím do dnešní cílové destinace města Anguillara Sabazia.

Podle mého plánu nejdříve projíždím po vnější, východní straně historického centra.
Hned na začátku přijíždím k věži, která byla součástí větší obranné sítě. Ta obklopovala městečko Anguillara Sabazia.

Zdejší místo také nabízí pěkný výhled na část jezera.

Po vnější části nejde celé městečko bohužel objet a tak pokračuji do vnitřní části starého města.

Přijíždím do nejvyššího bodu města, nacházející se na strmém svahu severní strany města. Stojí zde kostel Santa Maria Assunta in Cielo, hlavní místo katolických bohoslužeb ve městě.

Zdejší místo nabízí také pěkný výhled na jezero.

Ze severní strany sjíždím do jižní části starého města (pohled zpátky ke kostelu).

Z historické centra se dostávám přes bránu Porta Maggiore (pohled zpět).

Přijíždím k hlavní silnici, od které začínám objíždět historické centrum se západní strany. Ta leží, oproti severní a východní straně, které jsou vysoko nad jezerem, přímo u jezera.
Díky své poloze se jedná o hlavní tepnu města. Kromě promenády se zde nachází také např. restaurace, obchody.

Projíždím po promenádě, až na její samotný konec, kde se nachází maličký amfiteátr na sezení s výhledem na jezero Lago di Bracciano, kde strávím nějakou chvíli.

Slunce už pomalu zapadá a je tak čas se vydat na hotel.

Ještě ve městě potkávám kamarády ze zájezdu, kteří mi sdělují, že na cestě z města k hotelu je celkem provoz a tak si vybírám menší objížďku po vedlejších cestách.

K hotelu přijíždím v sedm hodin, zrovna ve chvíli, kdy přijíždí náš autobus s ostatními účastníky zájezdu. Díky teplému počasí jsme ještě venku poseděli do desáté hodny.