ČESKOSASKÉ ŠVÝCARSKO: 2) DEN: VYSOKÁ LÍPA - KÖNIGSTEIN - HOHNSTEIN - VYHLÍDKA BRANDT - KUHSTALL

ČESKOSASKÉ ŠVÝCARSKO: 2) DEN: VYSOKÁ LÍPA - KÖNIGSTEIN - HOHNSTEIN - VYHLÍDKA BRANDT - KUHSTALL - VYSOKÁ LÍPA

Druhý den už patřil naplno návštěvě Českosaského Švýcarska, konkrétně jeho německé, Saské, části. Navštívil jsem pevnost Königstein, s nádherným výhledem na kroutící se Labe, vyhlídku Brandt, nazývanou balkon Saského Švýcarska. Dále jsem projel romantickým údolím Kirnitzschtal s tramvajovou linkou vedoucí k Lichtenhainskému vodopádu. Zajel jsem si také ke skalní bráně Kuhstall a údolím jsem se vrátil zpátky do kempu.

Nový, rozšířený cestopis z Českosaského Švýcarska ↣ 2011

(Kvalita fotografií, je ovlivněna tehdejšími možnostmi)

ITINERÁŘ
1) DĚČÍN - VYSOKÁ LÍPA - DOLSKÝ MLÝN - VYSOKÁ LÍPA ⇐
2) VYSOKÁ LÍPA - KÖNIGSTEIN - HOHNSTEIN - VYHLÍDKA BRANDT - KUHLSTALL - VL ⤵
3) VYSOKÁ LÍPA - MALÁ PRAVČICKÁ BRÁNA - HRAD ŠAUNŠTEJN - ROZHLEDNA WEIFBERG - JETŘICHOVICKÉ SKÁLY - VYSOKÁ LÍPA ⇐

4) VYSOKÁ LÍPA - DRÁŽĎANY - BASTEI - VYSOKÁ LÍPA ⇐

5) VYSOKÁ LÍPA - GRENZPLATTE - TISKÉ STĚNY - RŮŽOVÁ VYHLÍDKA - BELVEDER - VYSOKÁ LÍPA ⇐

6) VYSOKÁ LÍPA - PRAVČICKÁ BRÁNA - BAD SCHANDAU - VYSOKÁ LÍPA ⇐

7) VYSOKÁ LÍPA - ÚSTÍ N.L. - LITOMĚŘICE - MĚLNÍK - LYSÁ N.L. ⇐

2) VYSOKÁ LÍPA - KÖNIGSTEIN - HOHNSTEIN - VYHLÍDKA BRANDT - KUHSTALL - VYSOKÁ LÍPA

Páteční den mám na plánu Saské Švýcarsko. Ráno vyrážím v 8:15 hod. směr Hřensko, kde jsem se chtěl převozem dostat na druhou stranu.

Bohužel převoz nefunguje a proto pokračuji cyklotrasou po pravé straně Labe do Bad Schandau, kde se přes most dostávám na druhou stranu řeky. Odsud až do Königstein však vede trasa po frekventované cestě.

Za obcí Königstein odbočuji a začínám stoupat k pevnosti Königstein, která ve středověku náležela Českému království. Náhorní plošina se nachází 240 metrů nad hladinou Labe. Z pískovcového kamene jsou vyzděny 1 800 metrů dlouhé a až 42 metrů vysoké hradby pevnosti.

Celý objekt pevnosti je velmi rozsáhlý (rozkládá se na ploše 9,5 ha).

Na hradby se můžete také dostat výtahem.

Ze skalní plošiny v nadmořské výšce 247 m. se otevírají hned na několik místech překrásné výhledy do údolí řeky Labe, na Saské Švýcarsko a rovněž na východní výběžky oblasti Krušné hory. Trasa kolem hradeb měří kolem dvou kilometrů.

360° FOTO

Na Königstein se během válečných dob uchylovali kurfiřti a vévodové, protože tady našli bezpečí. Pevnost fungovala jako letohrádek, lovecký zámek i jako státní vězení.

V pevnosti se nachází historický vinný sklep Fasskeller, postavený na objednávku vládnoucích kurfiřtů. Obrovské sudy na víno měli objem 149 600 až 238 600 litrů, který byl svého času největší dřevěný sud na víno na světě.

Dnes zde najdeme jen repliky sudů.

Po 1,5 hod. obhlídce pevnosti Königstein se vydávám zpátky do Bad Schandau, odkud se chci dostat přes Porschdorf na Hohnstein.

Bohužel však cesta z Porsdorfu je uzavřená. Jediná cesta tak zůstává o kousek dál lesem kolem potoka (v národním parku se lze pohybovat jen po cestách určený cyklistům). Cesta je to pěkná, jen na konci od potoka vede nahoru na silnici pěkně prudké stoupání. Do Hohnstein se dostávám serpentinami. Nejdříve pěkně z kopce, ale poté jak to bývá do kopce.

Hohnstein je nejen město, ale také stejnojmenný hrad. Ten byl založen pravděpodobně na počátku 13. století jako česká hraniční pevnost. Hrad je prvně zmiňován roku 1353, kdy ho udělil král Karel IV. jako léno Hynku Berkovi z Dubé. V současnosti je zde hradní muzeum, turistická ubytovna a sídlí zde spolek ochránců přírody.

V Hohnstein odbočuji na slepou cestu, která vede na vyhlídku Brandt.

Vyhlídka Brandt, označována jako „balkon Saského Švýcarska“, je více než 250 let jedním z nejoblíbenějších vyhlídkových míst v Saském Švýcarsku.

Přímo u vyhlídky je horská restaurace a hostel Brand-Baude.

Ve výšce 317 m. nabízí návštěvníkům pěkné panorama. Pohled putuje od oblasti Bastei až k masivu Schrammsteine, stejně jako do Krušných hor a Českého středohoří.

360° FOTO

Po obhlídce ale hned pokračuji zpátky. Moje cesta vede přes Gossdorf opět do Bad Schandau.

Projíždím kolem výtahu, který byl zřízený roku 1904. Spojuje centrum Bad Schandau s částí Ostrau. Výtah se pohybuje v 52,26 m vysoké secesní ocelové příhradové konstrukci čtvercového průřezu. Základna má stranu 2,3 m, u horní stanice je šířka konstrukce již jen 1,6 m. Výtah překonává výškový rozdíl 47,76 m.

Další moje cesta vede divokým romantickým údolím Kirnitzschtal, podél říčky Kirnitzsch (Křinický potok). Na mé trase mě doprovází 8 km dlouhá tramvajová linka (Kirnitzschtalbahn) vedoucí k Lichtenhainskému vodopádu (Lichtenhainer Wasserfall). Tramvaj jezdí v sezóně každou půlhodinu, mimo sezónu jednou za hodinu.

Ze stanic v údolí vedou turistické trasy k nádherným skalám a vyhlídkám jako třeba k vrchům Malý a Velký Winterberg, Opičím kamenům (Affensteine) a Zjizveným kamenům (Schrammsteine) nebo ke Kravínu (Kuhstall), skalní bráně vysoké 11 metrů.

Trať má rozchod kolejí 1000 mm, je dlouhá přibližně 8 km.

Na konečné tramvajové linky přijíždím k uměle vybudovanému Lichtenhainskému vodopádu (Lichtenhainer Wasserfall). Do pět metrů vysokému pískovcovému stupni byla roku 1842 svedena voda místního potoka. Pro nedostatek vody je však v letní sezoně vodopád spouštěn uměle každou půlhodinu.

O něco dál, dnes podruhé, odbočuji na slepou cestu, po které táhlým stoupáním pokračuji ke skalní bráně Kuhstall.

Skalní brána Kuhstall (Kravín) je druhou největší přírodní skalní branou Českosaského Švýcarska. Je vysoká 11 m, široká 17 m a hluboká 24 m. Své jméno získala v dobách Třicetileté války, kdy se tu ukrývali sedláci z okolních obcí spolu se svým dobytkem.

Brána nabízí výhledy na skály Affensteine, Malý Winterberg. Na to, že je oblíbeným turistickým cílem, jsem ale docela zklamaný, protože jdou vidět jen lesy a skály v dálce.

360° FOTO

Od brány vedou i schůdky na vrchol skály se zbytky hrádku Wildenstein. Kvůli tretrám, se ale úplně na vrchol nedostanu.

U brány se nachází také historický hostinec Kuhstall (Gasthaus am Kuhstall), nabízející pečlivě vybraný sortiment jídel a nápojů převážně z regionálních zdrojů. Já zde poprvé ochutnávám Radler. Dostávám nápoj v poměru 50 : 50. Skládá se z poloviny piva a poloviny Sprite. Výraz Radler pochází z Radlermass, tedy míra pro cyklistu.

Za Neumannovým mlýnem, odbočuji z cesty a projíždím krásnou oblastí podél řeky Niedere Schleuse. Zastavuji v bývalé součásti raftového zařízení Kirnitzsch. Řeka byla v minulosti součástí systému splavnění řeky Kirnitzsch. Přehrada o šířce 32 m. má délku nádrže 750 m. V minulosti bylo toto místo ideální pro účely splavování dřeva.